100 let naší absolventky

Paní Strýčková maturovala v roce 1944, ale při našem rozhovoru vzpomínala na školní léta s takovou živostí, jako bychom se přenesly zpět v čase. Pamatuje si nejen jména všech svých spolužáků, ale i oblíbených profesorů. Mezi její spolužáky patřil i věhlasný umělec Borek Bayer, jehož obraz je hlavní ozdobou mé ředitelny. Dověděla jsem se, že jejím sousedem v lavici byl i Josef Nevřivý, můj oblíbený profesor matematiky a v letech 1970–1971 zatímní správce našeho gymnázia, že se jim oběma nejvíce dařilo v mých oborech – matematice a fyzice.

Paní Julii jsem předala upomínkové předměty včetně plakety a školních almanachů. V nich jsme nalezly údaje o ní i její třídě, prohlédly jsme staré fotografie. Každý z těchto artefaktů měl svůj příběh, který laskavě a poutavě vyprávěla. „V těch těžkých válečných časech byla škola místem, kde jsme našli bezpečí a naději. Byli jsme jako jedna rodina,“ dodala.

Navzdory svému věku překypuje vitalitou a optimismem. „Každý den je dar. Škola mi dala základy, díky kterým jsem si mohla poradit s čímkoli, co život přinesl,“ podělila se o svou životní filozofii. Poutavě vyprávěla též o své lásce ke cvičení v Sokole.

Setkání s paní Strýčkovou bylo i hluboce inspirující a nesmírně dojemné. Ukazuje, že láska ke vzdělání a vzpomínky na školní léta mohou být pokladem na celý život. Byla to návštěva, na kterou nikdy nezapomenu. Paní Julie je skutečným příkladem toho, jak důležité je uchovávat a předávat hodnoty, které spojují.

Mgr. Renáta Soukalová, MBA